Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prohlédl jsem si Chodsko z rozhledny

3. 10. 2015

Na Chodsku se pohybujeme od počátku devadesátých let, trvale zde žijeme 13 let a celou tu dobu jsem hleděl na dvě věžičky na vrcholu Čerchova(1042 m)  se zvědavostí, jak to tam asi vypadá. Kolem areálu jsem se prošel v roce 2000, kdy byl uzavřený a Kurzova rozhledna byla nepřístupná. Při výletu na rozhlednu Špičák mě napadlo přidat si ještě jeden tisícimetrový kopec s věží a Čerchov se přímo nabízel. Vzhledem k neúprosně se blížícímu podzimu s nevlídným a chladným počasím padlo rozhodnutí uskutečnit tento poslední dlouhý cyklovýlet v sobotu 19. září.

Vyrazil jsem po desáté dopolední se svačinou a teleobjektivem v novém malém batohu a tentokrát poněkud jinou, kratší trasou než při neúspěšné výpravě před dvěma lety (tehdy to bylo 14.9.), takže jsem ze Kdyně projel Koutem na Šumavě a pokračoval do Před námi je MrákovMrákova, Tlumačova, přes Pelechy do Pasečnice. Mrákov a Tlumačov patří mezi 11 historických chodských vesnic, strážci hranic bydleli nicméně i v jiných okolních vsích… Z Pasečnice (chalupu tam má Marta Skarlandtová a její manžel Zdeněk, kytarista skupiny KTO, oba byli u zrodu svého času populárního ochotnického divadla „Pasečnice sobě“) jsem se měl dostat na Babylon, což se sice povedlo, ale menší zajížďkou a přísahám, že to nedělám schválně, prostě takový je můj orientační smysl…Pasečnice

Pak už jsem dojel do Pece, posvačil u orientační tabule a pokračoval lesem neznačenou cestou nahoru k rozcestí Na Stadionce. Ta neznačená cesta byla taky blbě, měl jsem se místo kolem tábora Rudolfova Pila vydat z Pece na druhou stran po silnici, značené jako cyklostezka C45. K rozcestí  jsem dojel tak jako tak, při pozdější rekonstrukci cesty na mapě v PC jsem zjistil, že tím lesem po celkem obstojné šotolinové cestě jsem si trasu o pár kilometrů zkrátil.

Na Stadionce jsem se napojil na panelovou silnici, která končí v areálu Čerchova. Fotogalerie z cesty je v tomto albu.

Na hlavní trase bylo poměrně živo v obou směrech a zdálo se mi, že dolů šlo lidí víc než nahoru, což je samozřejmě optický klam. Se svým tempem v sedle kola a pěší chůzí vedle něho jsem neměl moc šancí někoho předjet nebo dohonit – kromě mladé dvojice, která pojala chůzi nahoru jako příjemné rande…Špionážní věž

Zrovna ve chvíli, kde jsem srdnatě šlapal do pedálů, jsem potkal známého z Pocinovic, prohodili jsme pár slov a když mi na otázku, jako daleko je na vrchol odpověděl, že tři a půl kilometrů, šel jsem do kolen. Podle délky jízdy jsem očekával tak jeden kilometřík… takže jsem pokračoval dál.

Panelová silnice (zhruba od poloviny cesty z Capartic) je z dob, kdy Čerchov patřil armádě, která tam v podobné věži jako na Hogen Bogenu prováděla tu stejnou činnost, jako Amíci, takže panely sice drží, ale hezky drncají a navíc jsou v nich přibližně každých 20 metrů vyryté žlábky do véčka, aby se silnice při prudkých deštích nezměnila v dravou říčku. Cyklista tuhle vychytávku ocení hlavně při cestě zpátky – ale nepředbíhejme, zatím jsme pod vrcholem. Ten je v každém lese poznat podle oblohy, která prosvítá mezi stromy a bylo krátce po druhé odpolední, kdy jsem konečně zaparkoval kolo do držáků vedle rozhledny a odebral se do její pokladny.Kurzova věž

Občerstvení je vedle, řekla mi pokladní i šéfová bufetu v jedné roli a tak jsem si objednal rozpustnou kávu s mlékem za 25 korun v porcelánovém hrnku a posadil se uvnitř ke stolu. Na otevřené verandě trochu foukalo a nechtěl jsem v propoceném oblečení riskovat nastydnutí. Vypil jsem kávu, trochu si odpočinul, zakoupil vstupenku v podobě pohlednice s paprskovitě popsanými městy a vesnicemi ve všech směrech, jak jsou vidět z ochozu, přikoupil jsem si též dřevěnou placku a vyskotačil – no spíš vylezl – nahoru. Co všechno bylo vidět jsem zachytil nejprve širokoúhlým objektivem a potom dlouhým sklem a k vidění je to i v této galerii. Počasí ideální, na obloze fotogenické mráčky, obzor sice lehce zamlžený, takže Alpy ani tentokrát vidět nebyly, ale co by člověk všechno nechtěl, že. Na ochozu kupodivu ani moc nefoukalo a jak jsem později zjistil, ztratil jsem tam někde krytku k objektivu…Aku-punk-tůra

Do hospůdky jsem nešel, vzhledem k pěknému počasí sedělo na venkovních lavicích plno lidí včetně cyklistů, kteří určitě vyjeli až nahoru v sedle (…), pro zdatnější jezdce než jsem já jsou zde i závody, jeden z nich je součástí BIKESERIÁLU ČESKÉHO LESA, koukněte se na článek zde. Do areálu přicházeli další a další turisté, vynikala mezi nimi skupinka mladých, navlečených do jakýchsi kombinéz z netkané textilie na záhony, na vlajce z prostěradla měli heslo        AKU-PUNK-TŮRA, trousili se po dvojicích a trojicích a vrhali se rovnou k občerstvení na polévku, nahoře bylo fajn, ale taky byl čas k návratu. Nasadil jsem helmu (celou dobu cesty nahoru jsem ji měl pověšenou na řídítkách, že bych spadnul při chůzi příliš nehrozilo), natáhl rukavice, foťák jsem dal do batůžku na záda, aby čip při jízdě po panelech nezkolaboval a odpíchl se z prostoru čechovských věží.

Vybral jsem si pohodlnější a rychlejší trasu dolů do Capartic, zastavil se na Výhledech u pomníku chodského barda Jindřicha Šimona Baara (jeden by neřekl, kolik lidí tohoto příjmení žije v Domažlicích a jejich okolí), pod hotelem Výhledy jsem to po krásné asfaltce z kopce vzal na Chodov a Trhanov (tyto dvě vesnice od sebe dělí pouze cedule), a stejnou cestou, jako jsem před dvěma roky jel do Pece, pokračoval jsem do Domažlic. Bez zbytečného zdržování jsem po hlavní silnici dojel do Hluboké, tady po chodníku vyšlapal celkem v pohodě testovací kopec a v šest hodin jsem byl doma. Zde je galerie z cesty.

Odjížděl jsem a bylo 18 °C, stejná cifra byla na teploměru při návratu.

 

Malá bilance čtyř výletů na kopce, převyšující 1000 metrů nad mořem:

26. července Malý a Velký Ostrý                   73 km

22. srpna Hogen Bogen                                 76 km

30. srpna rozhledna Špičák a Černé jezero   82 km (nejvíc, co jsem kdy ujel v jednom dni);

19. září Čerchov                                             78 km

celkem                                                            309 kilometrů.

Odjezd!