Jdi na obsah Jdi na menu
 

Padá? Padá!

24. 2. 2009
 
Rozdíl mezi člověkem venkovským a městským v zimě je v jejich vztahu ke sněhu. Zatímco obyvatel paneláku po probuzení přistoupí k oknu, položí roku na horký radiátor a kochá se pohledem na vločky, snášející se na kapoty aut zaparkovaných po obou stranách ulice, přistoupí obyvatel chalupyDvůr na vsi k oknu, položí ruku na studený radiátor a při pohledu na vločky, snášející se na bílý dvůr, pocítí svaly zmožené od včerejšího odhazování sněhu.
Člověk městský se oblékne, sjede výtahem dolů a s uspokojením konstatuje chodník, prohrnutý technickými službami – v lepším případě, v horším pak na technické služby zanadává, protože jestli budou vůbec prohrnovat, tak to bude v poledne, z auta vytáhne smetáček, odmete vrstvu sněhu z čelního a zadního skla, ti pilnější pak i ze střechy a kapoty, nastartuje a odjede po relativně uklizených ulicích do práce.Smržovické mosty
Člověku venkovskému studený radiátor připomene, že musí zatopit, pokud neodchází hned ráno do práce. Jestliže volno nemá, je nucen uchopit hrablo a prohrnout si alespoň cestu z garáže k vratům, což samozřejmě trvá o poznání déle, než odmetení sněhu z venku parkujícího auta. A zatímco hlavní starostí městského člověka po příjezdu z práce je hledání volného místa na zaparkování svého vozu, venkovan tohle neřeší. Pokud za dobu strávenou v pracovním procesu nepřipadl další sníh, zacouvá ráno uhrabanou cestičkou do garáže. V případě další várky bílé nadílky musí udělat nejprve totéž, co ráno – vyházet sníh z cesty od vrat ke garáži, uklidit auto a pak už si může pořadí dalších činností vybrat. Logika velí nejprve zatopit, čili vybrat včerejší popel, hrablem prohrnout cestu k popelnici, vysypat popel, připravit dřevo na podpal, zapálit, po důkladném rozhoření nasypat uhlí a pro dnešek je o teplo postaráno.
Další činností pak je úklid dvora. Po letošním každodenním neustálém připadávání sněhu vytvořily se po stranách nejnutnějších koridorů bariéry, zvyšující se každým dalším úklidem. Není dost dobře možné sníh na dvoře ujezdit nebo ušlapat a proti uklouznutí jej pak posypat popelem, tak se chovají pouze barbaři, přištěhovavší se na ves v pozdním věku svého života. Našinec vybere sníh pěkně na povrch dvora, ať už jej tvoří zámková dlažba, zatravňovaví tvárnice anebo jiný materiál.
Po dokončení úklidových prací je v chalupě krásně teplo, což člověk venkovský, ve své podstatě spořivý, neboť palivo musí nejen zaplatit, ale také složit (uhlí), koupit, nařezat a složit (dřevo), kvituje jako zbytečnost, protože jej zahřála práce na čerstvém vzduchu. A teprve nyní může usednout k televizním zprávám a při pohledu na různé stroje na uklízení napadaného sněhu jenom smutně pokývat hlavou. Něco takového by se mi taky hodilo…    

Obrazek

Zimní víkend očekává obyvatel města s obavami – jestlipak sníh na horách vydrží, abych si mohl pěkně zalyžovat?, zatímco obyvatel vesnice s nadějí sleduje předpověď počasí, kdy už konečně začnou ohlašovat teploty nad nulou a konec té nekonečné zimy. A taky s obavami přemýšlí, jak rychle sníh roztaje a kam odteče voda… ale to už je o něčem jiném. A když se oba člověci náhodou potkají a pohovoří o zimě, nestačí se ten z města divit – taková to byla krásná zima a tobě se nelíbila?
Inu nelíbila, odpoví ten z venkova, ale v létě, až tobě v paneláku ani průvan neochladí rozpálený beton domu, chodníků a silnic, budeme u nás na venkově užívat si chládku starých chalup a stínu košatých stromů. A oba budou mít pravdu.

Obrazek

 

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář