Nastal poslední měsíc v roce a je to tady. Vánoce. Nazdobený stromeček, pod jeho spodními větvemi navršená halda zboží, které se přestěhovalo z regálů supermarketů nebo specializovaných obchodů k nám do obýváku. Kdo by se netěšil? Vždyť vánoce  křesťanská církev slaví od sedmého století a my ateisté se rádi připojíme! A dárky? Všichni pamatujeme dobu dětství, nedočkavost, provázející celý štědrý den včetně večeře, jezte rychle, ať toho Ježíška nepropásneme!

Až sem je to klasika. Nový fenomén posledních let jsou vánoce na dluh.

Co kupujeme za dárky? Jsou pochopitelně tací, co si nadělují drobnosti. Maličkosti, které nestojí majlant a hlavně – potěší. Udělají radost, poví tomu druhému – mám tě rád a dárek je malým důkazem. Jsou ale tihle podivíni vytlačováni na okraj společnosti stále početnější skupinou těch, kteří chtějí mít hodně. Případně ještě víc.

A tak se nakupuje. Třeba elektronika. Mobil sice už máme, jenže je starý (dva roky). Ty dnešní už mají spousty nových vychytávek! Televizor sice stále slouží, i úhlopříčku má dostatečně velkou, jenomže k mání jsou už elcédéčka, digitální, s vestavěným DVD rekordérem… taky pořídíme! A věci na sportování! Lyže na teď, případně snowboard – prkno, vázání, helmu. Oblečení, aby člověk byl na svahu in. Na jaro kolo. I dovolená na letní období je příjemný vánoční dárek! Pár drobností na vylepšení interiéru bydlení, keramiku třeba… a pochopitelně šperk pro naší drahou polovičku, kosmetiku, nejlépe značkovou, pro sebe nové hodinky, ale pozor, žádný šunt od vietnamského obchodníka!

Seznam – ať už na papíře nebo v hlavě – nabývá hrozivých rozměrů a konfrontován se stavem našeho konta zdá se být nerealizovatelný. Při sekundárním přepočítání nákladů nadcházejících vánoc zjišťujeme, že to není zdání, ale tvrdá realita. Tolik peněz zkrátka nemáme!

Problém? Ale kdež! Stačí nahlédnout do reklamních letáků. Nakupujte hned, plaťte až po novém roce, za měsíc, za dva… Pokud tahle možnost není, nabízejí obchody splátky. Bez navýšení (údajně), bez ručitele (skutečně), pouze průkazu totožnosti je třeba. Nechce se nám vyplňovat různá lejstra? Vzhůru do banky! Každý máme svoji banku a v ní účet (i proti své vůli). A pokud nejsme na černé listině neplatičů, nějakých 30, 50 anebo 80 tisíc nedělá bance problém. Zvlášť, když dalších x procent zaplatíme navíc.

Máme-li nějaký dloužek z minulých či předminulých vánoc a bankéř zavrtí hlavou, ani pak nemusíme zoufat. Jsou zde soukromé firmy a jejich takzvané nebankovní půjčky. Žádná zástava ani ručitel, ke schválení stačí pouze jedna návštěva v kanceláři! Ani do kanceláře se nám nechce? Půjčíme si on-line anebo telefonicky! Schválení půjčky do 24 hodin a ihned převod finančních prostředků na náš účet! Splatnost půjčky 60 a 72 měsíců (5 až 6 let), to přece nemůže být problém! Nu, jeden zaplatí něco navíc, ale s tím se počítá, takže jdeme na to!

Když na Štědrý večer Ježíšek zacinká na zvoneček, pod stromečkem najdou všichni to, co si přáli. Nicméně – za pár dnů se nové věci okoukají, opotřebují, ztratí pel novosti, elektronika za měsíc za dva přijde s novými vychytávkami… a nám přijde platební příkaz na první splátku dluhu. V tom lepším případě. V tom horším v množném čísle. Sakryš, není toho nějak moc? A jak dlouho vlastně… a kolik že navíc? Padesát půjčili a sedmdesát nám splatit? Dvacítku navíc!

Radost z bohatých vánoc mění se v noční můru a konstatování – hodně musíme pracovat a hodně vydělávat, abychom do příštích vánoc alespoň něco poplatili!

A mohli si zase půjčit – nebo raději vzít úvěr, to zní vznešeněji, i když podstata je stejná…

Nějakému úvěru (anebo půjčce) se člověk neubrání. Na věc, kterou je potřeba nutně koupit, když hotovost momentálně není pohromadě. Anebo malá částka chybí. Za pár měsíců je zaplaceno s minimem úroku navíc. Ale zadlužit se na věci, bez kterých se jeden obejde, to chce kus odvahy. Anebo hazardu.

 I když… už v lednu začne platit nový zákon o osobním bankrotu. A to by bylo, abysme na dluhy nevyzráli!

Hezké vánoce vám přeje zatím nezadlužený autor!